VŠENORY vznikly sloučením bývalých Všenor a Horních Mokropes. První historická zmínka o Horních Mokropsích je z roku 1088, kdy král Vratislav II. daroval vyšehradským kanovníkům při dolním toku Mže na okraji brdských hvozdů dvoje popluží a dva rybáře na místě jmenovaném Mokropec, později Mokropsy. Bývalé Horní Mokropsy si ponechaly až do dvacátých let 20. století ráz staré obce. Antonín Profous, autor uznávané příručky k etymologií místních názvů v Čechách, původ jména Mokropsy vysvětluje takto: "Jméno Mokropsy bylo přitvořeno k adjektivu mokropeský, jež naleželo k posměšnému výrazu ´u mokrých psů´ anebo ´s mokrými psy´, srov. příjmení vzniklá ze jmen domů ve středověku, např. Jan od Čápů neboli Čapek byl tak nazýván podle svého domu ´u čápů´".
Kaple
Kaple
Všenorská zvonička - kaple sv. Jana Křtitele
Kaple sv. Jana Křtitele patří ke třem dominantám původních Všenor spolu s bílým altánem Gloriet a všenorským zámkem. Stojí poblíž míst, kde pravděpodobně stávala všenorská tvrz. Je spjata s historií Všenor, s životem několika generací občanů a nyní je na nás, abychom ji nejen ochránili pro budoucí generace.
Pro informaci následuje architektonický popis od architekta a historika Břetislava Štorma z r. 1963:
>>>>
Kaple sv. Jana Křtitele na zalesněném předposledním stupni ostrohu nad soutokem Berounky a Všenorského potoka stoji na parcele č. 435. Byla postavena nákladem Františky Nolčové, vdovy po majiteli všenorského velkostatku Janu Nolčovi, podle návrhu arch. St. Trágla z roku 1889 v novorománském slohu roku 1890, benedikována byla 20. listopadu 1890. Drobná, k jihozápadu obrácená stavba s půlkruhovým závěrem, půdorysných rozměrů 6,10x10,65 m, s kamennou věžicí na štítu průčelí až k hrotnici 20,50 m vysokou, je vystavěna z režného cihelného zdiva, architektonické články jsou štukové, jejich exponované části pískovcové, střecha břidlicová.
Celá stavba spočívá na kamenné trnoži, oblounem, požlábkem a kosinou profilované. Kaple je přístupná po šesti mramorových předložených schodech kamenným přístřeškem, neseném dvěma novorománskými oblými sloupy. Sloupy mají patky, sestávájící z podvalu, toru a požlábku a nárožními lupeny, hlavic jsou krychlové, otupené koulí. Tři půlkruhové záklenky opírají se do sloupů a průčelní zdi kaple a nesou sedlovou střechu s kamenným křížkem na vrcholu štítu; portikus je zaklenut pruskou klenbou. Kamenný půlkruhový portál, profilovaný dvěma oblouny a výžlabkem obepíná prázdný tympanon. Nad přístřeškem ve štítové zdi kaple je osazena kamenná růžice s prosekaným řeckým jetelovým křížem, mezi rameny kříže trojlisty. Růžice je jen slepá ozdoba průčelí. Do vrcholu štítu je zapuštěna na dvou konsolách vysazená kamenná věžička hranolová se čtyřmi otevřenými arkádami, ukončená římsou s obloučkovým vlysem, nesoucí štíhlou stanovou střechu osmibokou, ukončenou knoflíkem a železným křížem. Ve vížce je zavěšen železný zvonek. Loď téměř čtvercového půdorysu, vzepřená dvěma páry opěráků podložených lesenovou příložkou, je ukončena mírně nadsazenou apsidou. V bocích lodi jsou umístěna půlkruhy zaklenutá dvouokní, rozdělená kamennými sloupky s listovými hlavicemi, dvouokní jsou odlehčena půlkruhovým cihelným pasem v líci zdiva. Apsida třemi okny půlkruhovými osvětlená, je rozčleněna dvěma lesenami. Leseny a lesenové příložky opěráků nesou štukový pas s římsou, profilovanou dvěma oblouny a výžlabkem.
Podzemí kaple, přístupné z pravého boku dveřmi, zaklenuté stlačenou valenou klenbou, v apsidiální části plackou, je upraveno jako hrobka rodiny Nolčovy. Omítaný prostor kaple nad hrobkou je v lodi zaklenut stoupající křížovou klenbou, půdorysně neodlišená apsida, oddělená od lodi toliko pasovou příložkou vítězného oblouku s oblounem, má sedmidílnou klenbu melounovou. Uprostřed terazzové podlahy lodi zapuštěn mramorový hrobkový kámen. Boky lodi jsou po stranách dvouokní ozdobeny sepiovými modřy vykrývanými nástěnnými malbami Adolfa Liebschera z roku 1890. Od vchodu vlevo první je obraz sv. Martina, odtínající žebrákovi díl svého vojenského pláště, druhý znázorňuje sv. Annu Samutřetí; první vpravo je obraz Křtu Páně, druhý znázorňuje anděla a dvě ženy u prázdněno hrobu Kristova. Na meziokenních pilířích jsou barevné figurální malby, znázorňující sv. Františku Římskou, sv. Vincence v rouše kazatelského řádu, sv. Jana Křtitele a sv. Barbory. V křížení klenby lodi je namalován svorník s obrazem poprsí Spasitele s beránkem. Všechny tyto malby jsou umístěny v bohaté dekorativní malířské výzdobě vnitřku kaple. Barevné zasklení oken je provedeno do olova na motiv křížků, osmihránků a stlačených šestihránků.
Dřevěný oltář novorománský na stupni s mensou, nesenou vpředu dvěma sloupky. Je ozdoben nízkou architekturou nástavce se štítkovou kaplicí uprostřed a dvojicemi prázdných půlkruhových arkád po stranách. Na štítku kaplice je vztyčen křiž, uvnitř výklenku stoji dřevěná socha žehnajícího Spasitele, na obou koncích římsy nástavce stoji dřevěné sošky andílků. Celek je dobrým průměrem pozdně romantické architektury značné dokumentární ceny:
<<<<
Fotogalerie z exkurze dne 10. 9. 2011 zde www.vsenory.cz/knihovna-1/o-vsenorech-a-regionu/mistni-zajimavosti/kaple-sv-jana-krtitele-/
Návrh na obnovu památky:
Datum poslední aktualizace: 14. 11. 2011 23:09