#

Navigace

Obsah

Geologická vycházka Všenory 15. 10. 2011

Geologická vycházka Všenory 15. 10. 2011

Dne 15. 10. 2011 pod vedením Mgr. Filipa Stehlíka proběhla další geologická vycházka, tentokrát věnovaná Všenorům. O historii těžby zlata v jílovišťských a všenorských lesích promluvil archeolog Mgr. Josef Dufek. Na závěr vycházky jsme navštívili místo bájné všenorské tvrze na severním ostrohu hřbetu pod všenorskou zvonicí.


Máme radost, že zájemců o geologické vycházky přibývá. Pravidelně s námi chodí děti ze skautského oddílu ve Všenorech. Vždy se prý těší dlouho dopředu. I nejstarší generace se nedala zahanbit. Obdivovali jsme paní Adinu Jiskrovou, která s dobrou náladou zvládala překonání Všenorského potoka i  obtížný terén nad všenorským údolím. 

Rádi bychom poděkovali  Mgr. Filipovi Stehlíkovi za skvěle připravenou „expedici“,  paní Jitce Stivínové, v jejíž  „barevné“ podzimní  zahradě Stivínka jsme načerpali spoustu pozitivní energie a Mgr. Josefovi Dufkovi, archeologovi, který nám  v závěru vycházky vyprávěl o dobývání zlata a všenorské tvrzi.

 A nyní předáváme slovo Mgr. Stehlíkovi:

 „ V sobotu 15. října se uskutečnila naučná geologická exkurze do Všenor a okolí. Místní krajina, jejíž "páteř" tvoří hluboké údolí Všenorského potoka, nad kterým se tyčí dominantní vrchu Kámen a Červená hlína, je budována horninami, které vznikaly v období od konce starohor do svrchního ordoviku. Během vycházky jsme tedy prošli asi 150 milionů let dlouhý úsek geologického dějepisu.
Nejstarší uloženiny, které vznikaly před 600 až 550 miliony lety v prostředí aktivního ostrovního oblouku - tedy v prostředí, v jakém se dnes nacházejí např. Japonské ostrovy -, jsme si prohlédli v údolí Všenorského potoka cestou ze zahrady Stivínka. Na křižovatce jílovišťské a klinecké silnice a pak znova v Jílovišťském lese jsme na pár metrech překročili výraznou tektonickou poruchu - závistský přesmyk - a octli se rázem v prvohorách. V Jílovišťském lese, kde listnaté stromy hrály všemi barvami, které si jen rozmarný podzim dokáže vymyslet, je velmi dobře skryta kra kambrických slepenců a pískovců, které před více než půl miliardou let uložila řeka, tekoucí v právě vyvrásněném kadomském pohoří. Následoval strmý výstup po svahu Kamene, který je kopcem právě proto, že je tvořen velmi tvrdými odolnými křemenci, stejně jako Červená hlína a Čertovy skály na protilehlé straně údolí. Tyto křemence, které dnes tvoří část brdských Hřebenů, byly před asi 460  mil. lety plážovým pískem v chladném ordovickém moři někde kolem šedesáté rovnoběžky na jižní polokouli.
Další zápis z geologické historie okolí Všenor je až ze svrchních třetihor - neogénu -, kdy si řeka, tekoucí proti směru dnešní Berounky, prorazila údolí napříč Hřebeny a zanechala po sobě typické sedimenty říčního dna. Děti, kterých byl na vycházce hojný počet, brzy našly správnou odpověď na otázku: "Kde se tady na kopci, 100 m nad Berounkou, vzal ten písek?" a za odměnu se dověděly, že v písku mohou najít zlatinky, čímž vypukla nová zlatá horečka, která neměla obdoby od středověku, kdy se tu naposledy rýžovalo. Dospělí si vystačili s informací, že zlato řeka přinesla z prostoru jílovského zlatonosného revíru. Nakonec jsme si při pohledu do širokého údolí Berounky pověděli, jak řeky ve spolupráci s klimatickými výkyvy ve čtvrtohorách vymodelovaly krajinu do dnešní podoby, a pod kaplí sv. Jana Křtitele se zamysleli nad možnou existencí Všenorské tvrzi.
Příjemně unavení po sedmi hodinách strávených na čerstvém vzduchu za "všenorskými humny", jsme se rozešli do svých domovů s příslibem, že příští, tedy jarní vycházka za geologickou minulostí proběhne v sázavském údolí a bude věnována velmi bouřlivému období takzvaného variského vrásnění. Podrobnosti budou zveřejněny na webu Všenor, zájemcům, kteří zašlou svou elektronickou adresu, informaci zašleme.“

V případě zájmu o informace o příští geologické vycházce, napište, prosím, na adresu:

Alena.Sahankova@seznam.cz