Obec Všenory
ObecVšenory

Historie

Historie VšenoryVšenory vznikly sloučením bývalých Všenor a Horních Mokropes. První historická zmínka o Horních Mokropsích je z roku 1088, kdy král Vratislav II. daroval vyšehradským kanovníkům při dolním toku Mže na okraji brdských hvozdů dvoje popluží a dva rybáře na místě jmenovaném Mokropec, později Mokropsy. Bývalé Horní Mokropsy si ponechaly až do dvacátých let 20. století ráz staré obce. Antonín Profous, autor uznávané příručky k etymologií místních názvů v Čechách, původ jména Mokropsy vysvětluje takto: "Jméno Mokropsy bylo přitvořeno k adjektivu mokropeský, jež naleželo k posměšnému výrazu ´u mokrých psů´ anebo ´s mokrými psy´, srov. příjmení vzniklá ze jmen domů ve středověku, např. Jan od Čápů neboli Čapek byl tak nazýván podle svého domu ´u čápů´".

Staré Všenory, známé od roku 1205 jako statek, tvrz, dvůr, zaznamenaly – na rozdíl od Horních Mokropes - ve druhé polovině 19. století a počátkem století 20. velký stavební rozmach. Dle Bohuslava Balbína se zde v dávných dobách rýžovalo zlato, odtud místní název části Všenor i sousedících Dobřichovic „Brunšov“ (Brunnenseifen - rýžoviště).

V roce 1998 bylo Všenorům uděleno právo používat znak a prapor obce.

znak

Půlený znak vyjadřuje rovnoprávné spojení dvou kdysi samostatných obcí, z nichž starší - Horní Mokropsy jsou prezentovány ve spodní části znaku černou kančí hlavou ve zlatém poli, což připomíná první polovinu 15. století, kdy obec byla majetkem Oldřicha Medka z Valdeka. Poněkud mladší Všenory, které daly dnešní obci své jméno, mají v horní části znaku vzlétajícího stříbrného holuba v modrém poli jako připomínku Jana Kluka ze Všenor, který byl držitelem obce ve druhé polovině 14. století. Oba jmenovaní šlechtici byli příslušníky Buziců - význačné skupiny historických českých rodů, k níž patřili Valdekové, Šelmbergové, Rožmitálové, Házmburkové.

prapor

Všenorským údolím a dále přes řeku (bývalý brod přes Berounku mezi Horními a Dolními Mokropsy) vedla tzv. Zlatá stezka, po níž putovali kupci od Jadranu k Baltu.  Dne 14. července roku 1862 byla slavnostně otevřena jednokolejná železniční trať z Prahy Smíchova do Plzně Skvrňan. Jednokolejný železniční  most  spojoval Dolní a Horní Mokropsy. Ještě než byl most dostaven,  podemlela v únoru  1862  povodeň nedokončený pilíř.  Při velké povodni v roce 1872  voda opět podemlela  pilíř a  zřítila se železná konstrukce dvou polí.  Po dobu přerušení dopravy, od 26. května 1872 do 26. června téhož roku, byla zřízena u obce Dolní Mokropsy před mostem zastávka „Mokropsy“ pro výpravu osob a zavazadel a pro službu telegrafní. V červenci 1911 byl most během jediné noci rozšířen o druhou kolej. Most slouží  dodnes s výjimkou krátkého času na konci války, kdy jej z provozu vyřadili partyzáni. Vydržel i poslední, jednu z nejničivějších povodní v historii Berounky,  v srpnu 2002.  Most, který prošel generální opravou v devadesátých letech dvacátého století, ji přežil bez úhony.

Všenory

K železničnímu mostu byla přibudována konstrukce ocelové lávky pro pěší. V srpnu roku 2002 byla obec, podobně jako ostatní sídla na Berounce, postižena katastrofální povodní. I když Všenory vzhledem k poloze a rozmístění většiny obytných budov na svazích byly ve srovnání s některými jinými obcemi postiženy relativně málo, svá obydlí bylo nuceno opustit cca 150 lidí ze 43 zatopených domů a několika chat, kterých bylo zaplaveno cca stovka, ale většina jejich uživatelů se zde v době povodní nezdržovala. Provizorní azyl ve školní jídelně a tělocvičně bylo nuceno použít první noc cca 30 občanů včetně několika chatařů.

Další dominantou obce je Všenorský kostel sv. Václava. Je evidován jako kulturní památka na Ministerstvu kultury. Je  situován na svahu nad dosud prostorově zachovanou návsí - přirozeným centrem bývalých Horních Mokropes. A stejně tak jako železniční most a obecní škola, sloužil i pro Dolní Mokropsy. Jako původně  románská stavba byl zmíněn již v první polovině 14. století. Do barokního slohu na půdorys kříže byl přestavěn ve třicátých letech 18. století.. V původně barokové, nyní novorománské věži, se roku 1850 našly plány gotického kostela zbraslavského. Je to trochu záhada.  Interier kostela má pochopitelně svou historii i své zajímavosti. Jednou z nich je tzv. "oltář mokropecký" - na dřevě malovaný obraz složený ze tří dílů z pozdně gotické archy Mariánského oltáře z počátku 16. století. V současné době je umístěn v depozitáři Pražského arcibiskupství.

Hornomokropecký oltář

Svou historii mají i chrámové zvony. Dnes má kostel zvony tři. Nejstarší z nich zbyl ze tří původních, z nichž Němci za okupace dva zrekvírovali. Dva novější byly instalovány a vysvěceny roku 1982 kardinálem Františkem Tomáškem. Neodmyslitelná součást chrámu - varhany byly postaveny v roce 1892. Ke kostelu patří starý hřbitov obehnaný architektonicky nedílnou součástí - zdí z roku 1814. Starý hřbitov sloužil i majitelům všenorského statku, o čemž svědčí empírová hrobka Kristenů z roku 1837.

Základní kámen k budově hornomokropeské školy, který je umístěn na východní straně budovy, byl položen 30.5.1862. Nejstarší zprávy o vyučování v Horních Mokropsích jsou však již z roku 1697. Budova školy nyní slouží soukromé školce. Po mnoho desítky let byla jedinou školou pro Dolní Mokropsy, Horní Mokropsy, Všenory a Černolice. V jedné třídě se učilo i sto dětí. Před budovou školy je umístěn pomník obětem války z roku 1922, který sem byl po druhé světové válce přestěhován z návsi.

Odhalení pomníku v roce 1922

Pomník je evidován  v Centrální evidenci válečných hrobů.

Pomník Obětem války v současné době

Foto Ivo Šťastný

Osudy mužů z Horních Mokropes a Všenor v I. světové válce jsou zachyceny ve webové prezentaci

knihovna/vzpominky-na-1-svetovou-valku/

V letech 1926-27 nechal Ing. Teyrovský vybudovat pod návrším "Homolka" rozsáhlý park proťatý uprostřed svahu novou cestou, která spojila tehdy značně odloučené obce Horní Mokropsy a Všenory.

Socha Jana Husa

Sochy, balustrády, kamenné nápisy, fontánky, podchod pod komunikací, pavilony, rybníček a k tomu zajímavá vegetace (např. jeden z mála cedrů dosud rostoucích na území okresu Praha-západ) - to vše, i přes značnou kulturně historickou cenu, bylo celá desetiletí devastováno. Některé prvky se však alespoň v hrubých rysech zachovaly, např. jezdecká socha Jana Žižky a další.

V roce 1929 byl na Podstádlí založen "nový" hornomokropeský hřbitov. Všenorský hřbitov je o 6 let starší. Je zde instalován krásný dřevěný kříž - překrásně symbolicky zpracovaný současným místním umělcem – sochařem Jaroslavem Bímem. Na jeho částečnou úhradu, jakož i na generální opravu márnice tohoto hřbitova vybrali spontánně a dobrovolně mezi sebou nemalou částku občané starých Všenor. Obec Všenory má tedy raritu - tři hřbitovy, z toho 2 "nové" - funkční. V roce 1933 byla dík veřejné sbírce a občanům, ochotným pracovat zdarma, postavena budova Obecního úřadu tehdejší obce Horní Mokropsy, tzv. Obecní dům. Předtím  hornomokropečtí starostové úřadovali doma.  Úřad se jednou dokonce předával v nůši. Obecní dům byl pro Horní Mokropsy toužebně očekávanou budovou. Tato i jiné stavby byly realizovány většinou z cihel ze zdejší cihelny, po níž zbyl pouze název ulice K cihelně. Dnes je v přízemí budovy umístěna místní pobočka České pošty, ve 2. nadzemním podlaží je učebna Základní umělecké školy Černošice a v nově upraveném podkroví jsou prostory zvané "Hobík" pro zájmovou činnost provozovanou pod Střediskem pro volný čas dětí a mládeže ve Všenorech. Na rozhraní obou bývalých obcí stojí chráněný prastarý dub - poslední žijící svědek dávné dubové aleje. Stáří se odhaduje na 400 let. Jedná se o symbol a dominantu obce. Na rozdíl od bývalých Horních Mokropes, kde obyvatele převážně živilo v létě zemědělství a v zimě košíkářství, nebyly staré Všenory ani v minulosti typickou vsí. Byl to velkostatek se vším, co k němu patřilo, včetně pivovaru (dosud zachovaná budova sladovny), mlýna (po roce 1989 zrestituován a následně současným majitelem panem Jiřím Stivínem přeměněn na Centrum pro improvizaci v umění "CAP-ART") a různých provozů a řemesel, jako kovářství, truhlářství a vše další, co souvisí s obděláváním půdy a provozem zemědělských zařízení dané doby. Středověká tvrz ve Všenorech není historicky plně doložena. Pro její existenci svědčí některé archeologické nálezy z 19. století,, výsledky archeologického výzkumu. Na Všenorském potoce se ve 13. a 14. století rýžovalo zlato, odtud patrně místní název jedné z lokalit - Brunšov (Brunnenseifen = rýžoviště). Z celé řady majitelů všenorského velkostatku je pro obec nejvýznamnější Jan Nolč, jehož zásluhou Všenory od sedmdesátých let 19. století zažily nebývalý stavební a společenský rozkvět. Jan Nolč, poslanec České strany národní a "člen skutečný pro zřízení českého Národního divadla v Praze" (obec vlastní originál diplomu, který Jan Nolč v r. 1880 získal za zásluhy o Národní divadlo) přivedl do obce desítky význačných podnikatelů, architektů, lékařů, právníků a umělců z Prahy. Ti se podíleli, ať již jako vlastníci a investoři, či jako autoři a stavitelé, na výstavbě a výzdobě vil (villegiatura), komunikací a dalších objektů, které zcela změnily tvář původních Všenor a udělaly z nich rekreační centrum tehdejší pražské duchovní i politické smetánky. Nejznámější z vil z té doby je vila Boženka postavená v roce 1884 samotným Nolčem na místě bývalé rasovny. V letech 1996 až 1997 byla po letech chátrání citlivě zrenovována nynějšími majiteli do původní podoby. Další zajímavé objekty, které vznikly v té době: "Gloriet" - rozhledna v podobě antického chrámu okrouhlého půdorysu s jednou řadou sloupů; historie

Gloriet v roce 1951

Výhled z glorietu jediněčně popsal ak. arch. Vojtěch Storm. Je k dispozici na adrese

knihovna/kulturni-pamatky/

Dále výletní restaurace "vila Nolč", dnešní hotel Zdenka s tanečním a divadelním sálem, vyzdobeným ak. mal. Adolfem Liebscherem; kaple sv. Jana Křtitele v novorenesančním slohu nad hrobkou rodiny Nolčů, vyzdobená opět ak. mal.Adolfem Liebscherem (Je evidována jako kulturní památka na Ministerstvu kultury); všenorský zámek se zámeckým parkem, hotel-pensionát Stejskal, dnešní Domov důchodců a další.

Kaple sv. Jana Křtitele Foto Lukáš Kliment

Tehdejší Horní Mokropsy zasáhla villegiatura jen velmi okrajově. Význační vlastníci nemovitostí ve Všenorech včetně Jana Nolče založili "Okrašlovací spolek pro Všenory a okolí", jehož zásluhou vznikly říční lázně, tenisové kurty, lavičky na upravených veřejných cestách, a to i v přilehlých lesích.

Všenorský zámek byl v 18. století barokní budovou, k níž bylo později přistavěno druhé křídlo. Nynější pseudobarokní podobu dal zámku v letech 1928-29 Hanuš Kasalický - vlastník do roku 1946. Rozsáhlou rekonstrukci a renovaci při zachování dané podoby stavby provedl pozdější majitel - firma KRIJCOS s.r.o.

Všenorský zámek po rekontrukci. Patří k němu rozsáhlý park. Zámek není přístupný. Je v soukromém vlastnictví.

Tato firma také ve Všenorech zbudovala a provozuje velmi dobře vybavené fitcentrum doplněné m.j. dvorci na squoš a bowlingovou dráhou. Areál je hojně navštěvován i zájemci z Prahy. 28. srpna 1938 byla slavnostně zahájena výuka v nově postavené všenorské škole. Tato školní budova (na rozdíl od hornomokropeské) slouží stále výuce základní školy, a sice třídám 2. stupně. První stupeň je umístěn v budově, která byla v akci "Z" postavena v letech 1978-81 pro mateřskou školu. Dnes jsou zde kromě nejnižších tříd základní školy též školní kuchyně a jídelna, zdravotnické zařízení a soukromá kadeřnická provozovna. V současné době jsou Základní škola a Mateřská škola sloučeny. Ve svém názvu nesou jméno předního pedagoga Josefa Kubálka. Mateřská škola je umístěna v menší vile se zahradou na území bývalých Horních Mokropes.

V létech od roku 1945 do 1989 bylo vybudováno několik objektů, které mají pro obec značný význam. Jedním z nich bylo fotbalové hřiště, jehož 50. výročí otevření se slavilo v roce 2000 za přítomnosti m.j. nejslavnějšího Slávisty Pepy Bicana. Od roku 1950 slouží spojeným fotbalovým klubům (starší hornomokropeský založený r. 1931, mladší všenorský založený r. 1937). V této souvislosti nutno poznamenat, že sportovní tradici Všenor doplňuje také klub házené. I ten má své vlastní hřiště. V akci "Z" byla postavena také  samoobsluha, která doposud slouží svému účelu. Současným majitelem je Coop. Regulovaný Všenorský potok pozbyl mnoho ze svého půvabu, avšak přestal být povodňovou hrozbou. Před regulací způsobil mnoho škody. Léta od roku 1989 jsou ve znamení výstavby kanalizace a vodovodu. V roce 2000 a 2001 se stala aktuální i plynofikace obce..

Kromě této investice byly provádeny důležité přístavby a rekonstrukce, jako např. půdní vestavba obecního domu v  bývalých  Horních Mokropsích, realizovaná Občanským sdružením Všenory a Obcí Všenory, rekonstrukce sousední budovy staré školy,  půdní vestavba 9. třídy v budově stávající školy 2. stupně, zateplení školních budov, ale také parková úprava prostoru zvaného na Burze v původních  Všenorech a přístupová cesta do téže části obce od železniční zastávky.

Bližší informace o historii obce: Všenorská knihovna a Infromační centrum Berounka

Mgr. Alena Sahánková, 607263700

knihovna/

Památky v ohrožení

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
25 26 27 28 29 30 1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31 1 2 3 4 5

Jsme na sociálních sítích

Youtube Instagram Facebook Všenory

Kulturní dům Všenory

Aktuální počasí

dnes, sobota 14. 12. 2024
zataženo 2 °C 1 °C
zataženo, slabý západní vítr
vítrZ, 5.29m/s
tlak1026hPa
vlhkost83%